středa 25. ledna 2017

Recenze: Čáry života


Autorka: Veronica Roth
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 424
Žánr: sci-fi a dystopie

Ve světě, kde vládne násilí a právo silnějšího, v galaxii, v které mnozí trpí, má každý člověk zvláštní dar. Většina dokáže ze svého daru vytěžit to nejlepší, ale Akos a Cyra jsou kvůli němu zneužíváni. Cyra je sestrou tyrana, jenž vládne celému válečnickému národu, a má dar bolesti, kterou její bratr zneužívá k tyranizování svých nepřátel. Cyra však chce být něčím víc než nástrojem v bratrových rukách. 
Akos pochází z mírumilovného národa a je nadevše oddaný rodině. Když ho společně s bratrem zatknou vojáci vyslaní Cyrinou rodinou, snaží se jen o jediné – zachránit bratra na úkor vlastního bezpečí. Akos a Cyra stojí před rozhodnutím – pomoci si navzájem a možná přežít, nebo přinést jeden druhému neodvratnou zkázu?


Recenze:
Sice jsem neměla nijak v plánu si knihu koupit a přečíst, ale nakonec mě jako všechny ostatní zaujala a tak jsem si jí předobjednala :) Teď už mám knihu za sebou a je načase abych vám tu napsala svoje pocity, které jsem si při čtení knihy zaznamenávala na papír, který je teď docela hustě popsán..

Byla jsem trochu zmatená, když jsem se ocitla na začátku knihy ihned v ději, protože svět byl pro mě ještě neznámý. Po chvilce jsem se naštěstí dozvěděla nějaké důležité informace, takže jsem se postupně orientovala. 

Na prvních stránkách knihy je Akos a jeho bratr unesen Šotety do jejich národa, kterému vládne krutý Ryzek a ke své moci využívá svojí sestru. Jeho sestra Cyra má dar bolesti, kterou působí jak sobě tak i druhým a to pouze dotykem. Akos ale dokáže všechny dary proudu přerušit a může tak poskytnout Cyře alespoň chvilku bez bolesti. Šoteti jsou národ, který za každého koho zabijí udělají čáru na rukou a odtud právě pochází název samotné knihy - Čáry života. 
,,Černé žíly mi působily bolest; temnota byla bolest a já byla celá jenom z ní, byla jsem bolest sama."
Pro mě má kniha dvě půlky.. První polovina knihy se mi zdála hrozně mooooc pomalá, skoro žádná akce - pouze seznamování se s Cyrou. Navíc jsem se na čtení musela hrozně moc soustředit a to ve škole nebylo moc možné, takže jsem se v příběhu ztrácela a celý se mi zdál hrozně moc těžký na pochopení. Jména jsou sice hezká, ale mě dělala i menší potíže v tom si je zapamatovat a vědět kdo je kdo? Takže polovinu jmen jsem zapomněla.

Co se druhé poloviny týče.. byl pátek a tedy začátek víkendu a já zrovna byla v polovině knihy. Nevím co přesně se stalo, ale nastal opravdu nějaký veliký zvrat a mě najednou knížka začala strašně moc bavit, až tak že jsem se nemohla odtrhnout. Navíc už za mnou byl ten týden plný testů, takže je možné že jsem už neměla tak stresovou náladu..? 

Každopádně od poloviny se děj začíná nějak více vyvíjet. Postavy se trochu mění a mění se i vztahy mezi nimi. Myslím že nebude spoiler když řeknu že pár v této knize je Akos a Cyra (protože je to tak samozřejmé..). Cyru v první polovině se mi nepodařilo nějak oblíbit, ale měla štěstí že to dohnala v té druhé. Akos byl víceméně pořád stejný.. nijak se nebránil zajetí a chtěl za každou cenu vysvobodit svého bratra ze spárů Ryzka Noaveka. 
,,... ten dar pramení z tebe. Když se změníš, změní se i on."
Myslím že všichni autorku taky moc dobře známe díky její triologii Divergence, kterou mám doma, ale nečetla jsem jí a ani nijak nehodlám. Myslím že ale nebude vadit, když řeknu že to bylo něco jiného (protože přeci jenom znám Divergenci z filmových pláten, to je taky důvod proč jsem nečetla knihy - viděla jsem film dříve než jsem četla knihu a námět mě ani neoslovil). Čáry života se mi ale líbily a myslím že by bylo úžasné, kdyby vznikl další film.. co myslíte? :D

Nápad na celý svět a vůbec se mi zdál dobrý a snad i originální. Bohužel mě kniha v té první polovině vážně nebavila a autorka mě uspávala a dělalo mi tedy značně velký problém začíst se do knihy, což je opravdu škoda, protože jinak je to skvělá knížka co se mi moc líbila.

Obálka se mi moc líbí, je to zřejmě i důvod proč jsem o knize vůbec sáhla. Jen obal je hardcover a já hardcovery nerada, jelikož se mi ničí vazba a moc mým uším nelahodí, když slyším jak to v ní křupe, když otevírám knihu (snad ten pocit taky někdo zná). A navíc povrch obálky je takový matnější než u jiných knih a tím pádem ho mám docela špinavý, protože to z toho nejde dolů..

Podtrženo sečteno? Nakonec si mě kniha přeci jenom získala a já jsem za to ráda, protože by to jinak byla škoda. Už se samozřejmě strašně moc těším na druhý díl, i když neprahnu po něm zrovna akutně. První polovina byla pro mě slabší, ale druhá už tedy stála za to. Nejsem ale ta co je z knihy úplně poblázněná samou láskou, ale nejsem ani v táboře odpůrců.
,,Když jsem se natahovala po jeho ruce, temnota se pod mou kůží přelévala jako inkoust. Dotkla jsem se ho a čekala jsem, že začne křičet."

4 komentáře:

  1. Výborná recenze :) Na knížku se právě chystám a protože na ni všude čtu samou chválu, hodně se těším :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji... a snad se ti kniha bude líbit :)

      Vymazat
  2. Pěkná recenze! :) Na knížku se určitě chystám, jen asi ne v nejbližší době, ale myslím, že tento rok na ni dojde! :)

    OdpovědětVymazat

Za každičký komentář jsem nesmírně ráda! :)