Moc a moc se omlouvám za mou neaktivitu tady na blogu, ale kvůli škole (a nadcházejícím přijímačkám na střední) nemám na blog čas a bohužel ani chuť (sem a tam to možná bude recenze na nějaký recenzák). Doufám, že se plně vrátím až všechno bude za mnou! Pokud mi chcete nepsat nebo něco podobného, určitě můžete přes instagram, kde jsem každý den aktivní. Zatím vám přeji hodně přečtených knih v roce 2018!

sobota 31. prosince 2016

Recenze: Pasažérka

Originální název: Passenger
Autorka: Alexandra Bracken
Série: Pasažérka
Díl: 1.
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 408
Rok vydání: 2016
Žánr: Fantasy (Cestování časem), YA

Anotace: Ztratila vše, co znala a milovala… Etta se proto vydává do neznámé země, kde se seznámí s Nicholasem, který uniká z dosahu mocného rodu v Koloniích. Navíc jí začnou pronásledovat agenti usilující o její život. Etta tak zjistí, že zdědila zvláštní schopnosti, o kterých nikdy neslyšela. Aby ochránila své tajemství i svůj život, bude muset cestovat nejen mnoho mil od domova, ale i do minulosti… Nepřátelské rody se ale nevzdávají a chtějí její moc!


Recenze: 
Tohle je jedna z těch knih, kterou jsem chtěla zkusit protože na ní bylo napsáno jak hodně kladných tak i záporných recenzí. Musím říct že z každé strany je tam něco. Přišlo jak očekávané zklamání tak i neočekávaná překvapení. Já knihy o cestování časem přímo miluji, takovým krásným příkladem je třeba triologie Drahokamy. Tohle je tedy asi ten důvod, proč mě kniha zprvu tak strašně moc uchvátila - a to natolik, že jsem ji za každou cenu musela mít u mě doma.

Jednoho krásného dne, kdy má Etta svůj debut na housle se stane hned několik nečekaných věcí. Tak třeba: její vystoupení se zdá být úplný propadák, někdo střelí její učitelku hry na housle Alici a zatím neznámá dívka Sophie ji s sebou vtáhne do úplně jiné doby. Na loď. V Atlantiku. Přesněji do roku 1776. Etta později zjišťuje že Sophia je vlastně cestovatelkou v čase, stejně tak jako se později dozvídá Etta. Tuto moc zdědila po své matce Rose, která svou dceru velice nenápadně už od samého dětství připravovala Ettu na takovou výpravu. Rod Sophie, nebo -li rod všemocných Ironwoodů, kteří si podmiňují celý cestovatelský svět mají pro Ettu úkol, který může stát její matku život. Musí jim přinést Astroláb, nástroj který umožňuje tvořit průchody do všemožných epoch. Jen ona ho může najít, protože její matka ho dříve vzala a schovala na bezpečné místo. Na výpravu za tímto všemichtěným  předmětem se Etta vydává společně s Nicholasem, klukem kterého potkala na lodi...

zdroj
Začněme tradičně hlavní hrdinkou, tedy sedmnáctiletou Ettou, celým jménem Henriettou Spencerovou. Etta je bezmezně oddaná svým houslím až tak, že vlastně postrádá kamarády. To ale neznamená že si neumí najít spojence a najít si silné přátele nebo snad až partnery. Snaží se být na všechny milá a není tak žádný důvod si Ettu neoblíbit.

Rodina Ironwoodů je kapitolka sama o sobě, tedy snad až na Nicholase. Jako první máme tu čest se seznámit se Sophií, která unesla právě Ettu z jejího debutu. Po chvilce pak poznáme že se jedná o jedovatou a ne moc přátelskou dívku, na kterou její rodina zrovna moc nesází. Za zmínění taky stojí starý Ironwood, právě ten Ettu zaúkoloval nelehkým úkolem a to přinést Astroláb do osmi dnů a je to taky on, kdo vězní její matku a vyhrožuje jí. Myslím že nikoho si neoblíbíte a to ani později.. i když doufáte.

Pak je tu Nicholas, kluk se kterým se Etta seznámí na moři. V jeho době je na tom se svobodou docela vratce, protože má černou barvu pleti. To ovšem Ettě nebrání si v něm najít svého kamaráda a kdo ví možná i něco víc. Nicholas se snaží být upřímný a Ettu za každou cenu ochránit na její cestě za Astrolábem. I Nicholas patří do rodiny Ironwoodů i když byl zprvu nechtěné dítě, potom se u něj objevili také cestovatelské schopnosti a rodina se ho tak snažila zaměstnat na cestách a honem za Astrolábem. Chvilkami moje důvěra k Nicholasovi mizela, potom ale zůstala viditelná :)

zdroj
Přesně jak všichni říkali. Začátek se hrozně moc táhne, než se vůbec dostaneme k hlavní zápletce a nějakým informací o Astrolábu jsme skoro v polovině knihy. Většinu začátku totiž strávíme právě na lodi v Atlantiku kdy plujeme do New Yorku za starým protivným Ironwoodem. Cestě je věnováno asi sto stran a přijde mi to jako hrozné natahování, které by se rozhodně dalo využít mnohem lépe. Za tuto dobu se seznámíme s Nicholasem a dozvíme se o něm plno věcí. Když už se tedy blížíme k polovině dozvídáme se o těžkém úkolu, kterým byla chtě nechtě Etta pověřena a zjišťujeme že jako ochránce s ní jde i Nicholas.

Celá kniha a vůbec autorčin styl se mi zdál docela těžký. Nic jsem nemohla jen tak prolétnout pohledem a na čtení jsem se potřebovala maximálně soustředit (což většinou nemusím) jinak by mi pak věci do sebe nezapadaly a nezapadají mi do sebe trochu ani teď. Prostě hodně věcí jsem nepochopila a ve jménech Ironwoodů se mi udělal guláš, protože jsem nedala pozor (ano, tak trochu moje chybka).

Cestování časem je pro mě hrozně hezké téma a tady v knize se mi zdálo nerozvinuté. Tím způsobem že jsme navštívili poměrně málo míst. Samozřejmě způsob jakým můžeme cestovat se mi hrozně moc líbí - využít trhliny v tkanivu. I nápad cestovatelských rodin byl dobrý, stejně tak i Trny - skupina lidí kteří také prahnou po moci Astrolábu, i když zrovna tady mohly být postavy trochu více představeny.

Nejzajímavější to bylo samozřejmě na konci :) kde jsme dostali opravdu hodně odpovědí na různé otázky. Třeba jako kdo je vlastně otcem Etty? Samozřejmě jsem byla hrozně zvědavá jak to s předáním Astrolábu dopadne a nad zvolenou variantou jsem moc neuvažovala, takže mě překvapila. Vůbec celý konec skončil opravdu zajímavě a naladil na druhý díl! Na který se samozřejmě strašně moc těším.

Takže se mi kniha líbila, jen mě strašně mrzí že nebylo více rozvinuté téma cestování a samozřejmě špatný začátek jinak ale nemám co vytknout. Taky nemůžu zapomenout tady zmínit tu nádhernou obálku, která bude patřit k nejhezčím z mé knihovny :)


,,...čím déle housle mlčí, tím těžší je najít jejich pravý hlas."


A jaký máte názor na knihu vy? 

2 komentáře:

  1. Výborná recenze :) Pasažérku právě čtu a zatím se ti povedlo přesně vystihnout moje dojmy z knihy :) Škoda toho začátku, který je zbytečně dlouhý :) Hezké čtení i v Novém roce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, je to vážně škoda no :( A i tobě přeji mnoho úžasného čtení v Novém roce :) :D

      Vymazat

Za každičký komentář jsem nesmírně ráda! :)